Poznavame Truro

Puvodni obavy z velike zimy v Novem Skotsku jsou tytam. Jediny den, kdy bylo lehce nevlidno, byl minuly ctvrtek. Od te doby se na nas rehta slunicko a my jsme spaleni stejne jako hambace v mekaci. Predpoved je docela pozitivni a ceka nas podle mistnich krasne babi leto. Akorat v patek a sobotu asi bude krapet hur – ma sem dorazit Earl. Bohuzel ne ten, co ma brachu Randiho, ale ten, co prave objizdi jizni pobrezi severni Ameriky a bere s sebou na co prijde. U nas by se mel zdrzet opravdu jen na chvilku, takze se pry nemusime bat, ze bychom byli bez strechy a bez prachu.

Ode dneska mame internet doma. Byl to ale boj! Proto se budeme ozyvat casteji a zrusime holubi korepondenci.

Po pravde, moc jsme toho nestihli. Kvuli pekelne vzdalenosti potrebnych mist vetsinou dojdeme do Mallu, kde zjisitme, ze to co bychom urgentne potrebovali maji v tom druhem na opacnem konci mesta. Ale zvykame si a nakupovani se nam zacina i darit. Poridili jsme veci potrebne k preziti a pozitkarstvi nechavame na pozdeji, jen se nemuzeme shodnout kam zaradit matraci, takze zatim zadna zmena, ulehame na karimtky.

Chteli bychom si koupit kola, ale neni to zadna legrace. Je tu jediny obchod, HubCycles, kde bychom si oba bez vahani vybrali, jenze se nam ty potvory nevejdou do rozpoctu, a tak vzniknul plan. Vstali jsme vcera uz pred sedmou, sbalili batuzky a vyrazili na nadrazi, ze pojedeme hned prvnim vlakem do Halifaxu, najdeme obchod s pre-owned kolama, koupime si vystavni kousky a dojedeme na nich domu behem dvou dnu. Vse probihalo presne podle predstav, dokonce jsme si pripravili i svacinku! Jenze mistni drahy se zasekly v dobe velke kolonizace a jezdi do Halifaxu jenom jednou denne v 15,49. Tak jsme si sli zase lehnout. Odpolko jsme zaridili karticku v knihovne a dosli omrknout jedno z vozidel, ktere jsme si vyhlidli na kijiji a vahame. Je to Ford Taurus asi 10 let stary a ma najeto kolem 200 tisic. Vanik v nem zkousel jet, ale jen na parkovisti, protoze nepojistene auto nesmi na silnici. No, uvidime.

Dneska jsme byli zjistit, jestli tu muzeme pouzivat nase ridicaky, protoze nas vcera pan pojistovak vystasil, ze si nejspis budeme muset udelat nove, Novo Skotske. Bohuzel mel pravdu. Na registru vozidel nam pan komisar rekl, ze mezinarodni ridicske prukazy tu neuznavaji a ze muzeme pouzivat ty nase ceske, ale pouze prvni tri mesice po nasem prijezdu. Potom se mame dostavit na zkousky do autoskoly, kde (pokud je slozime) dostaneme samozrejme za nemaly poplatek mistni bezvadny NovoSkotsky ridicsky prukaz na pet let.

Z okna koukame na Victoria Park. Byl zalozen uz v roce 1887 a Trurorane ho hojne vyuzivaji k vselicjakym sporotovnim aktivitam. Vecer misto telky sledujeme tenisova hriste, kde se odehravaji klicove zapasy mistni ligy, dokonce se nam postestilo zahlednout mistniho borce (precetli jsme si o nem v Truro News). Je mu asi 15 a vyhral juniorskou ligu, proste mistni Berdych s kastanovou hrivou. Tajne doufame, ze ulovime autogram :-)