Po dlouhem dohadovani jsme veskere plany prehodnotili a vyrazili do Kejimkujik parku. Puvodne jsme chteli jet na Cape Breton, nejzapadnejsi cast NS, jenze my tam mame jet jeste pristi tyden a je to navic dal nez Kejimkujik. Cesta byla i tak hoodne dlouha. Stavili jsme se podivat jeste jednou na Peggys Covu, tentokrat bylo krasne slunicko a bezva vitr. Velryby ani jina zviratka jsme bohuzel nevydeli. Na fotce v prvni rade nejvic vpravo a take v druhe rade na druhe fotce zprava muzete videt klece na humry. Tyhle uz se nejspis nepouzivaji, protoze nejsou nabarvene. Kazdy rybar by mel mit svou barvu kleci a urcenou oblast v mori, kam si klece muze davat. Jak jsme se ale dozvedeli, stejne se jim klece zahdne ztraceji...
Lunenburg je jedno z nejstarsich a nejhezcich mest NS. I presto bylo znat, ze turisticka sezona uz je za nami. Krome pani v suvenyrech jsme potkali uz jen nekolik malo Cinanu. Pomalu si zaciname zvykat, ze jich je tu skoro vic nez domorodcu :-) Neni se cemu divit, jenom na NSAC prijede rocne kolem 50 cinskych studentu, z nichz minimalne pulka zustan
e v Kanade naporad.
Do Kejimkujik parku jsme se dostali az kolem pul pate. Koupili jsme si vstupenku a taky drevo na ohynek - ne, ze by ho meli nedostatek, ale snazi se zachovat ho pro dalsi generace. Takze jsme meli otypku peti drevicek za 5 dolaru, no asi nebudu psat jak to dopadlo, kdyz nam zacla byt zima :-) Bylo to moc hezke, koupili jsme si kanadske burtiky, osekali vetvicky a byl mini taborak :-) Jenom ta spolecna pisnicka se nam naladit nepodarila. Je to trosku slozity, Holandani zpivaj jenom anglicky, tak jsme si nakonec zazpivali vsechno nejlepsi k narozeninam a vsichni meli velikou radost z te spolecne oslavy. Kluci spali v aute a holky si ve walmartu koupily stan za 18 dolaru, no, byla jim zima, velika zima... ale k polednimu se zacli i usmivat :-) Hodinu jsme se projeli na kanojich a bylo vsem teplo. Akorat skoda, ze se nam zadna zviratka neukazala. Mohli jsme videt bobry, zelvy, medveda, kojota a urzona (kanadskeho dikobraza). Tak priste! :-) (pri kliknuti na obrazek se vam otevre velky v novem okne)
Lunenburg je jedno z nejstarsich a nejhezcich mest NS. I presto bylo znat, ze turisticka sezona uz je za nami. Krome pani v suvenyrech jsme potkali uz jen nekolik malo Cinanu. Pomalu si zaciname zvykat, ze jich je tu skoro vic nez domorodcu :-) Neni se cemu divit, jenom na NSAC prijede rocne kolem 50 cinskych studentu, z nichz minimalne pulka zustan
e v Kanade naporad.Do Kejimkujik parku jsme se dostali az kolem pul pate. Koupili jsme si vstupenku a taky drevo na ohynek - ne, ze by ho meli nedostatek, ale snazi se zachovat ho pro dalsi generace. Takze jsme meli otypku peti drevicek za 5 dolaru, no asi nebudu psat jak to dopadlo, kdyz nam zacla byt zima :-) Bylo to moc hezke, koupili jsme si kanadske burtiky, osekali vetvicky a byl mini taborak :-) Jenom ta spolecna pisnicka se nam naladit nepodarila. Je to trosku slozity, Holandani zpivaj jenom anglicky, tak jsme si nakonec zazpivali vsechno nejlepsi k narozeninam a vsichni meli velikou radost z te spolecne oslavy. Kluci spali v aute a holky si ve walmartu koupily stan za 18 dolaru, no, byla jim zima, velika zima... ale k polednimu se zacli i usmivat :-) Hodinu jsme se projeli na kanojich a bylo vsem teplo. Akorat skoda, ze se nam zadna zviratka neukazala. Mohli jsme videt bobry, zelvy, medveda, kojota a urzona (kanadskeho dikobraza). Tak priste! :-) (pri kliknuti na obrazek se vam otevre velky v novem okne)
Komentáře