Jour 12: le 1 Mai 2021 - procházka k moři

Tonda si v noci lízal nožky, tak jsem ráno taková rozlámaná. Jednou jsem mu je v noci vykoupala, pak už se mi nechtělo. 

Dneska prořezávám stromky, asi po hodině za mnou přicházejí Anne s Marcem, že jdou na procházku k moři rychlochůzí, jeslti se přidám. Raději bych šla spát, ale to můžu při siestě, a tak jsme vyrazili. Autem směrem na Ghisonacciu, parkujeme hned u silnice a čeká nás svižných asi 7 km. Toník zůstává doma. 

Povídáme si

    - na tuhle pláž chodí roky, byla donedávna opuštěná, takže i v létě v hlavní sezóně si tam mohli vychutnat soukromé koupání. Vláda se tam rozhodla vybudovat komplex na místě starého komplexu - 20 let chátrá. 

    - nedaleko je věznice, kam se dostávají trestanci po odsezení velké části dlouhého trestu - např. trest být zavřený 20 let, na posledních 5 let je na převezen na Korisku. Věznice funguje jako soběstačný celek. Mají hospodářství, pěstují si zeleninu, chovají zvířata, učí se zemědělčit. 

Na pláži mi Anne ukazuje pískovou slepeninu - říkají s Marcem, že je to mám rejnok vyrobí, aby nějak přilepila vejce. Prozkoumávala jsem internet a nic jsem k tomu nenašla. Píše se o samotných vejcích, tohle by mohla být nějaká membrána nebo něco, čím ta máma rejnok to vajíčko přichytí k zemi, ale to jsou jenom domněnky. 

Oběd: knedlíky, špenát, vajíčko, hummus, bageta, ovocný salát

Siesta: spíme, probouzíme se do deště, a tak koukám na dalšíí díl seriállu En therapie

Anne mi píše, že ke svačině upekla koláč, jdu si dát kousek, je to moc dobré, bábovka politá šťávou z grepu. Pak jdu pracovat asi na dvě hodinky. 

Po práci vyrábím rozprašovač - výluh: rozmarýna, levandule, citron a eukalyptus mixuju s lékárenským alkoholem. Krásně to voní, stříkám všechny Toníkovy deky a do pelechu a postele ještě dávám snítky čerstvé rozmarýny, údajně to hmyzákům moc nevoní.

Večeře: Hachis parmentier - zapečené mleté hovězí s bramborovou kaší a strouhaným sýrem, připomíná mi to Shepherd´s pie, jogurt.